Kam se poděla naše schopnost vidět zázraky?

Celý můj život mě motivují činy i slova výjimečných lidí. Jejich moudrost i originalita, nevšednost a rebelství, které tento svět dělají pro lidi obyvatelným, mne nepřestávají překvapovat. A tak to, co mi sdělují, předávám dál. Ať ta slova a obrazy potěší Váš další den. Království Boží není místo v nebi, ale stav srdce. Není důležité jakého jsi vyznání. Chováš-li se jako člověk, je mi jedno z jakého důvodu.

Projev premiéra Jana Fischera

1. března 2010 v 22:07 | Diana |  Úvahy
Milé sestry, posílám slíbený projev premiéra Fischera, který vyšel v časopise Suterén farního sboru ČCE v Praze -Dejvicích.
S pozdravem
Hana Slavíčková







Na žádost některých členů dejvického sboru otiskujeme řeč českého premiéra Jana Fischera, pronesenou na instalaci nové synodní rady 21. 11. 2009 v Betlémské kapli. Pro Souterrain tento projev opatřil br. kurátor Prosek, jemuž srdečně děkujeme!

Víra je pro mě střelkou, která mi ukazuje, kam se vydat

(řeč premiéra Jana Fischera v Betlémské kapli)
Musím hned na úvod říci, že si opravdu velice cením vašeho pozvání. Je to skutečně v tom nejširším slova smyslu ekumenický přístup, když zvete na své jednání Žida, a teď navíc i politika.
Ale teď zcela vážně. Víra je samozřejmě soukromou záležitostí. A je to tak dobře. Nikdo z nás by se nechtěl vracet do časů oficiálního státního náboženství. Ať už jím byl katolicismus či ateismus. Bůh nám všem dal stejnou svobodu volby a je na nás, jak ji využijeme, jakou cestou v životě půjdeme.
Nejpodstatnější částí té svobody je svoboda volit mezi dobrem a zlem. Každý z nás, ať věří v cokoli, dostal do vínku stejnou schopnost dobro a zlo odlišovat. Každý se může svobodně rozhodnout. A každý pak musí za své rozhodnutí nést odpovědnost. Právě to, jak každý z nás zachází se svou svobodou a se svou odpovědností, dává podobu našemu světu. Víra je sice ryze soukromou věcí, ale to, jak vystupujeme, jak jednáme s druhými, to je věc výsostně veřejná. A zde je role církví naprosto nezastupitelná.
Hodně se mluví o tom, že ve veřejném životě chybí morálka. Že chybí soucit s druhými. Že chybí pocit sounáležitosti. Toto vše nám náboženství nabízí. Nabízí nám to přirozeným způsobem. Má na to tisícileté know how. Víra znamená mír, lásku i naději. Myslím tím židovsko-křesťanská víra, protože ateistická víra automaticky nic takového nenabízí. Může však být založena na hlubokém humanismu a pak si zaslouží náš respekt. Ostatně kořeny pravého humanismu jsou veskrze náboženské.
Je naší společnou odpovědností, abychom se společně podíleli na tom, aby hodnoty našich náboženství, hodnoty humanismu, dostávaly prostor nejen v soukromém, ale i ve veřejném životě. Takto chápu i vaše dnešní pozvání. Chápu ho jako pozvání ke stolu, od kterého všichni odcházejí naplněni pocitem, že lidem tam venku mají co podstatného říci. Odcházejí naplněni pocitem, že se mají o co s nimi podělit.
Naše společnost je sekulární a je to dobře. Myslím, že si všichni uvědomujeme, jakou výhodou je jasné oddělení světských a církevních záležitostí. Všichni vidíme, jakou tragédií je někoho k víře nutit. Ať už je to víra v radikální islám, nebo víra v to, že tato země je jen pro bílé Čechy. Fanatismus je to nejhorší zlo. Fanatismus degraduje i tu nejúctyhodnější víru na pouhou ideologii. A ve jménu ideologie jsou lidé schopni těch nejhorších zvěrstev. Ideologizací se víra mění v modloslužebnictví. Taková víra neponechává lidem onu svobodu volby, kterou nám dal Bůh. Taková víra neponechává žádný prostor individuální odpovědnosti, ale jen kolektivní neodpovědnosti.
Je naší společnou odpovědností, abychom my, kteří máme zkušenost s opravdovou vírou, tuto svou zkušenost využívali ve prospěch dobra. Abychom my, kteří jsme díky naší víře imunní vůči falešným vírám, vůči fanatickým ideologiím, bránili skutečnou svobodu. Svobodu, kterou nám nedal žádný člověk a žádný člověk nám ji nemůže vzít.
Musíme těmto falešným vírám čelit. Musíme společně čelit sobectví, násilí, xenofobii, rasismu. Ale i pocitu odcizování, nové vlně izolacionismu a uzavírání se do sebe. Jsem přesvědčen, že lidé víry v tomto zápase mají velkou odpovědnost, protože právě ve víře mají oproti ostatním velkou výhodu a velkou posilu.
Úplně na závěr se vám chci vyznat, že v mé funkci na mě tato odpovědnost těžce dolehla. Dolehla na mě tíha odpovědnosti, kdy se už nerozhoduji jen sám za sebe. Dolehla na mě tíha odpovědnosti, kdy vedu vládu bez jasného politického mandátu v době, kdy se takříkajíc láme chleba. Kdy lidé přestávají věřit politikům, přestávají věřit v demokracii. Víra je pro mě v této situaci posilou, je pro mě střelkou, která mi ukazuje, kam se vydat. A samozřejmě každé takovéhle setkání, každé setkání, které překračuje horizont každodenní politiky, je pro mě obrovskou vzpruhou. Je to pro mě příležitost dobít si baterky, dobít si je novou duchovní energií. Za tuto možnost vám děkuji.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


TOPlist