Kam se poděla naše schopnost vidět zázraky?

Celý můj život mě motivují činy i slova výjimečných lidí. Jejich moudrost i originalita, nevšednost a rebelství, které tento svět dělají pro lidi obyvatelným, mne nepřestávají překvapovat. A tak to, co mi sdělují, předávám dál. Ať ta slova a obrazy potěší Váš další den. Království Boží není místo v nebi, ale stav srdce. Není důležité jakého jsi vyznání. Chováš-li se jako člověk, je mi jedno z jakého důvodu.

Karel Čapek o moudrosti

12. října 2010 v 19:48 | Diana
Karel Čapek



Kniha apokryfů
              (výběr)

       Protiva chytrosti jest hloupost, kdežto protiva rozumu bláznovství. Ale co jest protiva moudrosti ? Jsou myšlenky, které nejsou
ani chytré, neboť jsou příliš prosté, ani nejsou rozumné, ježto se podobají bláznovství a přece jsou moudré. Moudrost
se
nepodobá ani chytrosti, ani rozumu.
Zkrátka,chytrost je dar, nebo talent, rozum je přednost, čili síla, ale moudrost je ctnost.
A teď už vím,
jaký je rozdíl v těch třech slovech.

         Chytrost je
obyčejně krutá, zlomyslná a sobecká, vyhledává na bližním jeho slabost a dovede ji využít ke svému zisku, vede k úspěchu.

         Rozum bývá krutý k člověku, ale spravedlivý k účelům, hledá zisk obecný, najde-li na bližním slabost nebo zpozdilost, hledí ji
odstraniti poučením nebo kázní ;
vede k nápravě
.

         Moudrost nemůže býti krutá, neboť je
samá blahovůle a sympatie ; nehledá už ani obecný zisk, neboť příliš miluje lidi, než aby mohla milovat ještě nějaký další účel ; najde-li slabost nebo ubohost bližního, odpouští ji a miluje ji, vede k harmonii.

        Slyšeli jste někdy, že by se dávalo jméno "moudrý" člověku nešťastnému ? nebo šprýmaři ? nebo člověku žlučovitému a zklamanému ?
Povězte, proč je zvykem alespoň v životě nefilozofickém nazývati člověkem moudrým muže takového, který chová nejméně nenávisti a který si se světem dobře rozumí ? Řekněte si pro sebe mnohokrát a mnohokrát slovo "moudrost"; řekněte si to slovo, když jste v radosti ; nebo v žalu, unaveni, rozhořčeni a netrpěliví ; budete v něm slyšeti smutek, ale už usmířený ; radost, ale stále a jemně
opakovanou, únavu, ale plnou pobídek, trpělivost a odpuštění bez konce.; a to vše, přátelé, je zvuk rozkošný a teskný, hlas, kterým zvučí moudrost.

         Ano, moudrost je
tesknota jakási. Rozum svůj může člověk cele vložit do svého díla, může jej uskutečnit svou prací. Avšak moudrost vždy zůstane nad každým dílem. Moudrý člověk je jako zahradník, který hnojí záhon nebo přivazuje růže k tyčím a při tom myslí třeba na Boha. Jeho dílo nikdy nedosáhne ani neztělesní jeho moudrost. Rozum je v činu, ale moudrost je v prožití.
         Každá doba má jiné mučedníky. Jsou doby, kdy vězněn nebo křižován ten, kdo bojuje za svůj národ ;
a jindy je
řada na tom, kdo říká, že se musí bojovat za chudáky a otroky. Obojí se střídá a každý má svůj čas.

         Lidé jsou vždycky křižováni za něco velkého a krásného. Národ je velká a krásná věc, ale i spravedlnost k chudým je veliká a
krásná věc.
Jenže lidé se mohou udusit nenávistí a zlobou pro ty velké a krásné věci.
A ti ostatní jsou jednou tím a podruhé oním a vždycky pomáhají ukřižovat toho, na kom je právě řada ;
nebo se na to jen dívají a říkají si :Dobře mu tak, měl být na naší straně.

         Proč křižují toho uprostřed ?
Kdyby to vyhrál ten na levici, ukřižují toho vpravo, ale ještě dříve toho uprostřed. Kdyby to vyhrál ten na pravici, ukřižují toho, co je vlevo, ale toho, co je u prostřed ještě dřív. Ovšem je také možno, že nastanou zmatky a boje ; Pak ten vpravo a ten vlevo společně ukřižují toho, co je uprostřed, protože se nerozhodl proti kterému z těch dvou půjde. Nenávist po levici, nenávist po pravici a mezi nimi ten, který to chtěl spravit láskou a rozumem.
     X
X
X

         Já věřím, horoucně věřím, že je
pravda a že ji člověk poznává. Bylo by bláznivé, myslet si, že pravda je jen k tomu, aby ji člověk nepoznal. Poznává ji, ano,
Ale kdo ?
Já, nebo ty, nebo snad každý ? Já věřím ,že každý má
na
ni svůj podíl ; i ten, kdo říká "ano", i ten, kdo říká "ne". Kdyby se ti dva spojili a rozuměli si, vznikla by tím celá pravda. Ano a ne se nedá ovšem spojit,
ale lidé se vždycky mohou spojit, je více pravdy v lidech nežli ve slovech. Mám více smyslu pro lidi, nežli pro
jejich
pravdy ; ale i v tom je víra, ale i tomu je třeba u zdržovat se v nadšení a vtržení. Já věřím. Naprosto nepochybně věřím, Ale co je pravda ?

Být,
ale něčím,
to je slovo
vykupující.
         "
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


TOPlist